Krajský soud v Praze v těchto dnech doručil písemný rozsudek ve věci žalobce obce Trnová proti žalovanému S.O.N.Y  International Proprietary Limited ze Seychelských ostrovů o určení vlastnického práva k vodovodní infrastruktuře a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Tedy, že obec Trnová zůstává jen spoluvlastníkem vodovodní infrastruktury, stejně jako offshorová společnost S.O.N.Y., celý majetek se do rukou obce nevrátí… O dalším postupu obce Trnová se rozhodne v příštích týdnech.

Obec Trnová zastávala názor, že společnost S.O.N.Y. se infrastruktury zmocnila protiprávně a že dle Rámcové smlouvy mezi Trnovou a investorem – společností C.B.C. (Czech Build Company) – je majetkem obce.  Z uvedeného rozsudku i předešlých rozsudků prvního stupně bohužel jednoznačně vyplývá, že obec Trnová neprojevila v rozhodujících okamžicích o vodovodní infrastrukturu naléhavý právní zájem. Dokonce ke společnosti S.O.N.Y. přistupovala, navíc i v písemném styku, jako k vlastníkovi infrastruktury. Tímto postojem nedošlo k určení vlastnického práva, nebyl vytvořen pevný právní základ k tomu, aby byla infrastruktura dána do rukou obce. Jinými, srozumitelnými slovy – vedení obce neprojevilo o infrastrukturu dostatečný zájem, svým chováním i písemnými projevy uznávalo společnost  S.O.N.Y. jako vlastníka infrastruktury, a to dokonce v okamžiku, kdy byl majetek ohrožen exekucí, respektive se stal předmětem prodeje z rukou Vodárny Trnová a.s. do rukou S.O.N.Y. Obec Trnová, respektive její vedení, se o majetek nepřihlásilo ani v okamžiku, kdy došlo ke kolaudaci jednotlivých částí infrastruktury, což obec měla učinit na základě Rámcové smlouvy mezi investorem a obcí, čímž by se stala jejím právoplatným vlastníkem…

Cui bono?

Proč k tomu nedošlo, proč  starosta a místostarosta sehráli v rozhodujících okamžicích roli mrtvého brouka,  se můžeme v současné době jen dohadovat a o skutečných důvodech vědí jen ti, kteří v rozhodujícím okamžiku jednali tak, jak jednali. To však ve svých důsledcích vedlo ke ztrátě našeho majetku v hodnotě blízké částce 100 miliónů korun. Přitom všichni vyslechnutí svědci z okolí investora C.B.C., Vodárny Trnové a.s. i bývalého právního zástupce obce JUDr. Malečka potvrdili, že existovaly všechny předpoklady a právní nástroje k přímému převodu majetku na obec.  Pokud by zástupci obce v rozhodujících okamžicích jednali v souladu se zájmy Trnové.

Z výpovědi JUDr. Richarda Malečka, právního zástupce obce za starosty Ing. Dušana Beneše (do 2010) se ukázalo, že k zásadnímu pochybení došlo v okamžiku, když po nástupu nového vedení v zastupitelstvu Trnové byl na hodinu propuštěn ze služeb obce právě pan  JUDr. Maleček. Toto zlomové rozhodnutí do dnešního dne pan starosta Moravčík nevysvětlil.  Tak spadl navždy pod stůl finální text chystané Společenské smlouvy o zřízení obchodní společnosti Trnová servis s.r.o., jímž by obec Trnová získala majoritu v této společnosti či zvažované úplné vlastnictví infrastruktury za jednu korunu. Ing. Beneš sice předal veškerou dokumentaci do rukou nového starosty Moravčíka a zdálo by se, že vše mohlo být v naprostém pořádku a nový starosta Moravčík společně s právním zástupce obce dokončí založení Trnová servis s.r.o., ale opak byl pravdou. Stalo se něco zcela nelogického… Namísto toho, aby se nový starosta Moravčík  sešel s JUDr. Malečkem dne 11. 11. 2010 v Trnové, jak navrhoval právník a dotáhli vzájemnou součinností věci kolem Trnová servis s.r.o.  do konce, narazil právník na mlčení starosty Moravčíka. Společenská smlouva o zřízení Trnová servis s.r.o. se za nejasných okolností definitivně ztratila (koncept má Čistá Trnová k dispozici). Obec přišla o infrastrukturu. A ani následně se o ni nepřihlásila při kolaudacích jednotlivých částí, ač tak měla učinit aby se stala jejím vlastníkem. Po přerušení kontaktů s JUDr. Malečkem de facto byla 21.12. 2010 starostou Štefanem Moravčíkem ukončena s JUDr. Malečkem smlouva o právním zastupování obce de jure…

Definitivní tečka?

Poslední ranou pro obec a její možnost získat infrastruktury do svých rukou bylo 19. září 2012. Na Obecní úřad přišla v poště do rukou Štefana Moravčíka Dražební vyhláška na majetek Vodárny Trnová a.s., jejíž součástí byla i vodohospodářská infrastruktura. Starosta a místostarosta Trnové nereagovali vůbec, namísto toho, aby dražbu napadli ve smyslu, že má být dražen pravděpodobně i obecní majetek, který je dle Rámcové smlouvy a přesvědčení starosty v držení obce. Fatálně mlčeli. Namísto toho, aby byli situací zneklidnění, zachovali klid a vyčkávali, nejednali se zodpovědností správného hospodáře a věc pustili z hlavy. Společnost S.O.N.Y. zjistila, že Trnová (respektive lidé zodpovědní za chod obce) je netečná, mlčí a nereaguje. Dražba se po tomto „testu“ zrušila a přistoupilo se k dalšímu a zásadnímu kroku. Vodárna Trnová a.s. prodala společnosti S.O.N.Y. potrubí a technologii za doposud neznámou cenu, vzápětí pozemky a stavbu technického vybavení u čističky odpadních vod. Obec se o prodeji dozvěděla, avšak zcela nepochopitelně zase mlčela. Ruleta o infrastrukturu Trnové skončila nejspíše naší prohrou…

Za této situace je těžké uvažovat o nějakých dalších právních krocích, které by přivodily zásadní zvrat v této, pro obec nesmírně smutné kauze. S největší pravděpodobností ani nelze vyvodit z nastalé situace nějakou osobní trestněprávní zodpovědnost, neboť bychom s největší pravděpodobností narazili na kouzelné slovo promlčeno. Představu o tom, proč obec přišla o tak obrovský majetek si může udělat každý sám. Ostatně – není to snad ani příliš těžké.